Rosice
3 záznamy
CZE kraj Jihomoravský, Brněnsko
vizit: 13 0707
vlastní foto: vizit-bozimuka3.webnode.cz/cze-kraj-jihomoravsky/brnensko/rosice/
Rosice I
meta: na okraji obce při výjezdu na Brno, odbočka Brněnská-U Boží muky
zděná boží muka
vlastní foto: 13 0707 CZE I 1-4
satelit: souřadnice 49.183704,16.401378 (místo určuje červený terčík)
mapa: Edice Klubu českých turistů 83 (Okolí Brna*Ivančicko) A4/51.52*02.03
historie: po roce 1805, bez bližšího časového určení
památka: monumnet.npu.cz/pamfond rejstřík 30676/7-956
notes: (13 0707) pilíř se zkosenými rohy vysoký 185 cm o straně 100 cm, vrcholová římsa 12 cm, nástavba pilíře vysoká 30 cm o straně 100 cm, korunní římsa 30 cm, deska zastřešení 8 cm o straně 160 cm, křížek vysoký 50 cm, v každé stěně pilíře výklenek vysoký 108 cm, široký 37 cm a hluboký 20 cm
web: podle diplomové práce Veroniky Sokolové z PF Masarykovy univerzity v Brně (2007) o historii Rosic a rosických památek(str.32):
„…r. 1805 sloužil rosický zámek jako nemocnice francouzskému vojsku, čímž byl značně poškozen. Vojáci se sem uchýlili hned po bitvě u Slavkova. Propukly mezi nimi kurděje a zemřelí vojáci byli pochováni u božích muk na Brněnce. V r. 1809 Francouzi přišli znovu, opět měli v rosickém zámku nemocnici a zemřelí byli pochováni opět na Brněnce; r. 1866 přišli Prušáci, pobrali místním dobytek a obilí a mimo to mezi nimi vypukla cholera, díky které zemřelo mnoho obyvatel Rosic. Zemřelí vojáci byli pochováni u božích muk na Brněnce;…“
Rosice II
meta: v ulici Na Mýtě, na návrší u rozcestí k Říčanům
zděná boží muka
vlastní foto: 13 0707 CZE II 1-4
satelit: souřadnice 49.184512,16.382454 (místo určuje červený terčík)
mapa: Edice Klubu českých turistů 83 (Okolí Brna*Ivančicko) A4/50.51*01.02
historie: bez bližšího časového určení
památka: monumnet.npu.cz/pamfond rejstřík 45239/7-957
notes: (13 0707) pilíř vysoký 140 cm o straně 93 cm, vrcholová římsa 15 cm o straně 120 cm, kaplice vysoká 70 cm o straně 92 cm, korunní římsa 20 cm, stříška vysoká 70 cm, křížek vysoký asi 70 cm, výklenky ve třech stěnách (ke komunikacím) vysoké 40 cm, široké 36 cm a hluboké 20 cm
web: podle výkresu hodnot území ORP Rosice 2012 (1:10000) na webu města, původně stávala boží muka v místě nynějšího silničního zálivu pro autobusy veřejné dopravy (před restaurací Rozsocháč), údaj potvrdil v průběhu návštěvy i místní pamětník
Rosice III
meta: na S okraji města, při výjezdu k dálnici, vpravo v poli
kamenná boží muka
vlastní foto: 13 0707 CZE III 1-8
satelit: souřadnice 49.185574,16.410731 (místo určuje červený terčík)
mapa: Edice Klubu českých turistů 83 (Okolí Brna*Ivančicko) A4/51.52*03.04
historie: z roku 1749 (viz nápis na soklu)
památka: monumnet.npu.cz/pamfond rejstřík 20783/7-958
notes: (13 0707) patka vysoká 15 cm o straně 90 cm, sokl vysoký 100 cm o straně 50 cm, římsa vysoká 20 cm o straně 75 cm, kónický pilíř vysoký 150 cm, v základně o straně 42 cm a v horní části o straně 30 cm, výklenek v čelní straně pilíře (k silnici) vysoký 30 cm, široký 22 cm a hluboký 6 cm, korunní římsa 15 cm o straně 40 cm, kříž (s jedním odlomeným břevnem) vysoký 50 cm
web:
- podle Národního památkového ústavu (záznam v přehledu nejohroženějších nemovitých památek, vložen 121212):
„…Náročnější barokní drobná sakrální architektura klasicizujících forem z roku 1749 představuje vysoce hodnotnou kulturně historickou památku dokládající recepci slohových prvků v nearistokratickém venkovském prostředí (neobvyklý typ božích muk tvarově odpovídá mimořádnému souboru reliéfně zdobených kamenných pylonů - zastavení křížové cesty v Rosicích a rovněž prvek pylonu obsahující a figurální reliéfy nesoucí boží muka ve Zbraslavi u Brna).Objekt je v havarijním stavu: jedno horizontální břevno kříže je odlomeno, otlučená nároží soklu, masivní zvětrání kamenného materiálu, povrchová vrstva kamene odpadá, výrazné vegetabilní znečištění…“
- podle výkresu hodnot území ORP Rosice 2012 (1:10000) na webu města, se boží muka nalézají v místě zvaném Hrdelní právo, kde je (bez dalšího) vyznačena významná historická událost
- diplomová práce Veroniky Sokolové z PF Masarykovy univerzity v Brně (2007) o historii Rosic a rosických památek uvádí (str.30):
„Popraviště – se nacházelo za Rosicemi směrem na Brno v polní trati. Konaly se zde různé druhy poprav. Stínaly se hlavy, upalovalo se na hranici za čarodějnictví, věšelo se aj.. Při těžkých zločinech popravě předcházelo mučení. Zločince k trestu smrti připravoval místní kněz a nakonec je doprovázel až na místo popravy, kde setrval do jejich skonu. Delikventi byli pochování pod šibenicí. V době zrušení hrdelního práva se na místo popraviště umístil kamenný kříž. Zdejším soudcem byl vždy primátor. O těžkých zločinech se rozhodovalo v Praze…“ K tomu je na str.49 připojeno foto kamenného kříže s označením „památník Na šibenici“.
- podle webu obce Tetčic je v oddíle letopočtů uvedeno: „1749 - toto vročení má kříž na „Brněnce" od Josefa Kuby z Tetčic“
plus:
- podle almanachu „Rosice 100 let městem: 1907-2007“ (sestavil kolektiv autorů, vydalo Kulturní informační centrum Rosice, 2007)
„Kamenný památník stojí na pravé straně sinice zvané na Brněnce, vedoucí z Rosic do Brna…Místo tratě, kde památník stojí, má název na Šibenici a patří do katastru města Rosic. Šibenice tam na vyvýšeném místě stávala v dobách, kdy město mělo právo hrdelních soudů. Roku 1752 byl hrdelní soud v Rosicích zrušen a ponecháno pouze právo vrchnostenské s pravomocí rychtářskou. V horní části uvedeného kamenného památníku jsou vytesána slova: „PORUČIL JAN WRANA“, v dolní části pak „LÉTA PÁNĚ 1749 NÁKLADEM JOSEFA KUBY A JEHO MANŽELKY Z TETČIC“. Velmi kusé záznamy uvádějí, že Jan Wrana se narodil roku 1679 a byl třetím z generace Wranů, kteří před ním byli držiteli celolánu č.p. 25 v Tetčicích, zemřel roku 1748 ve věku 69 let. Byl to on, kdo dal podnět k postavení památníku. V ústním podání kolovala verze, že Jan Wrana v předchozích letech koupil v rosickém katastru v trati na Šibenici pole s několika borovicemi. Při jejich odklízení měl údajně pod jednou z borovic najít poklad. Jako důkaz díků dal postavit na tomto místě kamenný památník s uvedenými nápisy. Zdá se, že pravděpodobnost i zamítnutí oné verze jsou na stejných vahách, neboť v těch časech nebylo peněz nazbyt na podobné výdaje.“
- rozpoznáno z nápisu na pilíři: „POROCIL GAN WRANA“ a na soklu: „LETA PANE 1749 NAKLADAL GOZEF KUBA KTERINA MANZELKA GEHO Z TECIZ“
odkazy
cs.wikipedia.org/wiki/Rosice_(okres_Brno-venkov)
is.muni.cz/th/84339/pedf_m/Diplomka_-_na_ostro_II..pdf