Brno-Jehnice II

meta: v centru MČ, v parčíku na náměstí 3.května

      kamenná boží muka - torzo

vlastní foto: 12 0723 CZE II 1-4

satelit: souřadnice 49.271418,16.595923 (místo určuje červený terčík)

mapa: Edice Klubu českých turistů 85 (Okolí Brna*Svratecko) D3/61.62*16.17

historie: torzo raně barokní z roku 1674.

notes: (12 0723) patka bretonová vysoká 25 cm o straně 70 cm, sokl vysoký 38 cm o straně 61 cm, torzo pilíře vysoké 165 cm o straně 38 cm, na čelní straně znak se stylizovanou lodičkou pod ním v rámečku iniciály B.B. a níže letopočet 1674, na informační desce v blízkosti torza je uvedeno „Torzo sloupu původních božích muk z roku 1674 * nalezeno roku 2005 u božích muk stojících za Jehnicemi směrem k Vranovu * restaurováno péčí Zastupitelstva městské části Brno-Jehnice * 2010 *“

web: podle stránek geocaching (viz odkaz)

„Téměř kilometr za městskou částí Brno-Jehnice dodnes stojí boží muka s letopočtem 1674 a písmeny BB. K nim se váže pěkná pověst, že roku 1674 se v těchto místech modlili poutníci z obce Bratelsbrunn (též Pratelsbrunn) za odvrácení moru pri pouti na Vranov. „Na věčnou památku na ukončení moru dva svobodní mládenci z Bratelsbrunnu dali postaviti na tomto místě Boží muku či kamenný sloup morové rány“ (Weinlich 1892). Pro pověst, vážící se k německé obci svědčí i původní německý text pod obrázkem Panny Marie vranovské, který tam byl až do roku 1945, kdy byl z „vlasteneckých“ důvodu vyškrábán a nahrazen českým. Druhá varianta vzniku objektu praví, že Boží muka byla postavena brněnskými občany v roce 1674 u tehdy asi hlavní přístupové cesty z Brna na Vranov na paměť ukončení velkého moru. V červenci roku 2005 bylo uskutečněno šetření u Božích muk za Jehnicemi, pri němž byl vykopán a obnažen původní pískovcový sloup s vytesaným rokem 1674, křížkem a písmeny BB. Dále byly objeveny i zbytky cementových omítek (oprava zkosených hran) a několik vápenných nátěrů. Nalezen i železný kovaný spojovací cep. K velkému překvapení badatelů byl v blízkosti obnažen i původní pískovcový podstavec ozdobený “psaníčky” na bočních stranách. Vlastní sokl byl velmidobře zachovalý a v důsledku zřejmě dlouhodobého překrytí zeminou nevykazoval žádné zvětrání. Obe torza byla pomocí mechanizace vyzvednuta a uložena ve skladu někdejší samoobsluhy. V roce 2010 proběhlo zrestaurování sloupu i soklu a jejich instalace v parku na Náměstí 3. května. Na historické mezníky této památky upozorňuje i informační deska v blízkosti torza.“

plus: Jehnické listy, roč.8, č.12 z prosince 2010 uvádějí článek Jana Černohlávka:

„Torzo jehnické boží muky z roku 1674 (používám lidové označení boží muka v jednotném čísle, ne spisovné pomnožné) Odhalením torza boží muky z roku 1674, tedy částí nejstarší kamenné památky v Jehnicích, se ukončila jedna dílčí kapitola pátrání po minulosti Jehnic. Celkově zůstává stále mnoho otazníků o minulosti totožných božích muk z roku 1674, která nacházíme u Jehnic, u Vranova a obdobných, která stála v Babích dolech. Pojednali jsme o nich v několika článcích v Jehnických listech. Dne 11. září 2010 byla na náměstí v Jehnicích odhalena restaurovaná torza, tedy části boží muky z roku 1674 za Jehnicemi, která byla vedle této památky mnoho let zakopána. Věděli jsme od dlouholeté jehnické kronikářky paní Boženy Homolkové – rozené Kučerové, že boží muka byla vandaly v minulosti povalena a při opravě, kterou ona organizovala, byl zakopán vedle v mezi. Bylo jasné, že písmo (písmena BB a letopočet) neodpovídá způsobu psaní v roce 1674, což potvrdilo i porovnání s totožnou boží mukou se stejným letopočtem 1674 na Vranově. Tedy otázka: co je na původním sloupku? Samozřejmě nás napadlo sloupek vykopat a prozkoumat. Dlouho jsme o tom dumali, ale nakonec k tomu v roce 2005 došlo – pachatelé: Ing. Ivo Pekař, já a přítel Dr. František Tonar z Ořešína. Při sondování, kde kámen přesně leží, jsme k velkému překvapení zjistili, že kameny jsou dva: v mezi podélně se silnicí byl hledaný pískovcový sloupek a těsně u paty božích muk čtvercový pískovcový kámen se středovým otvorem pro čep – původní sokl boží muky.První torzo – spodní pískovcový sloupek. Po okopání a pracném otočení jsme zjistili, že jde skutečně o pískovcový sloupek, ale s nápisem totožným na současné boží muce. Sloupek byl částečně zkorodovaný s uraženým horním rohem a mnoha nátěry vápnem, z toho aspoň jeden byl růžový. Rohy byly vyspravovány cementem. Žádná původní písmena nebo znaky jsme neviděli – tedy jisté zklamání - co jsme hledali jsme nenašli. Překvapení přišlo až po restaurování. Po odstranění druhotných nátěrů se místo malého křížku objevila kamenická značka obdobná vranovské. Restaurátor o kamenické značce na Vranově vůbec nic nevěděl. Druhé torzo – pískovcový základní sokl. Čtvercový kámen byl čistý pískovec, bez znaků zvětrání, bez nátěrů, pečlivě kamenicky opracovaný, na bocích s bosáží (psaníčka) s částečně odlámaným orámováním. Velikostí i tvarem odpovídá vranovskému soklu. Byl to tedy sokl v původním místě, cca půl metru pod současnou patou stavbičky. Bylo zřejmé, že byl dlouho zakopán a nevystaven povětrnosti. Sokl byl postaven na urovnaných plochých kamenech z místního materiálu (brněnské vyvřeliny – granodioritu), spojených asi hliněnou mazanicí. Jeví se nám to jako původní umístění stavby boží muky. Proč byla boží muka přemístěna a kdy se to stalo, zůstává tajemstvím. Zatím se jeví jako pravděpodobné dvě verze, vycházející ze vzpomínek Antonína Pernici, spolehlivého písmáka a badatele o minulosti Jehnic, že boží muka byla v minulosti dvakrát povalena.O prvním povalení nevíme nic ani o čase ani o způsobu obnovy. Je tu ale ještě informace Ant. Pernici dle vzpomínek pamětníků, o přenesení božích muk z Babích dolů k Jehnicím. Druhé povalení máme zaznamenáno cca k roku 1957 s následnou obnovou a nahrazením původního sloupku betonovým. První verze: Někdy v minulosti byla boží muka povalena a postavena znovu bez soklu na nový základ. Sokl mohl být tehdy překryt zeminou a nenalezen. Druhá verze: při povalení mohla být boží muka značně poškozena a rozebrána a náhradou byla z Babích dolů převezena boží muka bez soklu. Kdy se to mohlo stát není jasné, ale víme z map, že boží muka (značkou křížku) je uvedena v Babích dolech naposled na mapě z roku 1875 (nakl. C. Winiker). Na novějších mapách ( 1885, 1909) již není. Na starších mapách (1.voj mapování, mapy stabilního katastru, druhého vojenského mapování – 1839) je boží muka v Babích dolech vyznačena. Časové rozmezí 1875 –1885. Mohlo by tomu tak být, protože máme ještě další údaj (uváděným Weinlichem 1892), že v roce 1880 byla boží muka nákladem brátlsbrunských poutníků opravována a ozdobena obrazem. V tomto případě by původní sokl v Babích dolech mohl být někde v zemi zachován a torzo v Jehnicích postavené by pocházelo ze dvou božích muk, obou z jehnického katastru. Obě verze jsou jen hypotézy, založené na vzpomínkách, nepodložené oficielními doklady. Zůstává stále mnoho tajemného a neznámého okolo božích muk z roku 1674, nutícího nás zamýšlet se a objasňovat bohatou historii Jehnic.“

odkazy:

www.brno-jehnice.cz/

www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=da196551-941e-442b-8187-4d5a1ba446eb     

www.waymarking.com/waymarks/WMEHM5_Torzo_Boch_muk_Brno_Czech_Republic

brno-jehnice.cz/soubory/listy12-2010.pdf  Jehnické listy ročník 8, číslo 12 prosinec 2010, str.6