Břeclav-Stará Břeclav
1 záznam
CZE kraj Jihomoravský, Břeclavsko
vizit: 06 0421
vlastní foto:
vizit-bozimuka4.webnode.cz/cze-kraj-jihomoravsky/breclavsko/breclav-stara-breclav/
***
meta: při výjezdu ze Staré Břeclavi k Ladné, vpravo od silnice u letiště
zděná boží muka
vlastní foto: 06 0421 CZE 1-6
satelit: souřadnice 48.789379,16.898864 (místo určuje červený terčík)
mapa: Edice Klubu českých turistů 88 (Pavlovské vrchy a Dolní Podyjí) C6/08.09*39.40
historie: stavba z roku 1734 byla stržena v roce 1942, nově zbudována byla v roce 1949 (byla znovu vysvěcena) a opravena v roce 1998, naposled byla vyzdobená v roce 1999
památka: monumnet.npu.cz/pamfond rejstřík 47218/7-1167
notes: (06 0421) režné zdivo bíle spárované, hranolový sokl vysoký 50 cm o stranách 60 cm, hranolový dřík vysoký 130 cm o stranách 45 cm, lucerna s výzdobou vysoká asi 50 cm a široká 45 cm, stříška vysoká asi 50 cm. Známá z lidové písně. Režné zdivo bíle spárované.
plus: Na mosazné tabulce u božích muk, instalované Slováckým krúžkem Stará Břeclav v roce 1999, je uvedeno: „Boží muka za Starú Břeclavú, nemovitá státem chráněná kulturní památka (zapsaná v ústředním seznamu kulturních nemovitých památek pod číslem 1187, významná ve vztahu k dějinám národní písně.“ Následuje text: Podle pověsti dal Boží muka postavit nešťastný otec na místě, kde byl bleskem zabit jeho syn, který měl krátce před svatbou. Jiná verze praví, že byla postavena v roce 1734 (viz kámen s letopočtem) na památku pacholka a děvečky, kteří zde byli zabiti bleskem, když se před bouřkou schovali do mandele. Tabulka dále uvádí: „Boží muka stála na pozemku rolníka Martina Chorváta u bývalé dobytčí cesty spojující Uhry s Čechami a Německem. V roce 1942 byla značně zchátralá Boží muka stržena. Opravena byla na náklady Chorvátovy rodiny v roce 1949 podle projektu Jana Štefana. Autorem reliéfu Sv. Jiří ve výklenku lucerny je hodonínský sochař Ferdinand Štábla a lidovým ornamentem ji vyzdobila starobřeclavská malérečka Františka Hýblová. Zahrádku, na kterou věnovala zábradlí Ludmila Wágnerová roz. Ivančicová, postavil Slovácký podlužácký krúžek Stará Břeclav. Vysvěcena byla v neděli 5. června 1949. V roce 1998 nechala Boží muka opravit Anna Prokopová, čímž splnila poslední přání svého otce Václava Chorváta. Vyzdobila ji lanžhotská malérečka Marie Švirgová s pomocnicí Světlanou Malčicovou. Zatím poslední výzdobu nechal zhotovit v roce 1999 Slovácký krúžek Stará Břeclav podle vzoru z 50. let ji vymaloval Tomáš Hermann z Břeclavi. Díky lidové písni patří tato Boží muka k nejznámějším v celé republice. Takto zapsal píseň cimbalista majstr Jožka Ščuka ze Staré Břeclavi kolem roku 1945:
„Za Starú Břeclavú, za Starú Břeclavú, u téj Boží muky, u téj Boží muky.
Stójí tam děvečka, stójí tam děvečka, zalamuje ruky, zalamuje ruky.
Zalamuje si jich, zalamuje si jich za svoju hlavičku, za svoju hlavičku.
Komus mňa tu nechal, komus mňa tu nechal švarný šohajíčku, švarný šohajíčku.
Já sem ťa tu nechal, já sem ťa tu nechal leda Pánu Bohu, leda Pánu Bohu.
Aby sas chodila, aby sas chodila modlit k mému hrobu, modlit k mému hrobu.“
Ad gloriam Dei Václav Chorvát, Anna Prokopová, roz. Chorvátová
odkazy