Praha-Trója
1 záznam
CZE hlavní město Praha, MČ Praha-Trója
vizit: 14 0407
vlastní foto: vizit-bozimuka2.webnode.cz/cze-praha/praha-troja/
***
meta: v horní části ZOO Praha, poblíž rozhledny Obora
kamenná boží muka
vlastní foto: 14 0407 CZE 1-8
satelit: souřadnice 50.118505,14.402443 (místo určuje červený terčík)
mapa: mapa: Edice Klubu českých turistů 36 (OKOLÍ PRAHY západ) C5/54.55*57.58
historie: z roku 1680
notes: (14 0407) dvoustupňová patka, každý stupeň vysoký 18 cm, dolní o straně 185 cm, horní o straně 133 cm, základna pilíře vysoká 35 cm o straně 75 cm, pilíř vysoký 180 cm o straně 55 cm, hlavice pilíře vysoká 30 cm o straně 100 cm, vrcholová římsa vysoká 40 cm o straně 60 cm, kaplice vysoká 90 cm o straně 55 cm, podstava s koulí vysoká 50 cm, křížek vysoký 50 cm, kaplice ze tří stran otevřená, z čelní strany má po obou stranách sloupky, je bez výzdoby, na každé straně pilíře více či méně čitelné ryté nápisy, poblíž je umístěna pamětní deska, která uvádí: „Morový sloup je datován do roku MDCLXXX Až do roku MCMLXVI stál na místě morového hřbitova za obcí Holešovice. Sloup byl rekonstruován a v roce MCMLXXXVI umístěn v areálu Zoologické zahrady“. (Pozn. MDCLXXX – 1680, MCMLXVI – 1966, MCMLXXXVI – 1986).
web: podle článku „Pražská kamenná boží muka“ autora Václava Rybaříka ve Věstníku Za Starou Prahu číslo 2/2013 (viz odkazy) je v části „Holešovická boží muka-morový sloup v zoologické zahradě“ podrobně popsán nelehký osud uvedených božích muk:
„V západní části zoologické zahrady stojí od roku 1986 pískovcová pilířová boží muka – morový sloup z roku 1680, která měla pohnutý osud. Je to totiž jejich už páté umístění. Podle dopisu Katolického farního úřadu u sv.Antonína v Praze VII z 24.března 1949 byla totiž prapůvodně postavena v Holešovicích u šachetního pohřebiště obětí morové epidemie v prostoru nynější ulice Na Šachtě. Pozemek ale později získala tzv. Buštěhradská dráha a tato boží muka musela být v roce 1855 přenesena nedaleko naproti hostinci U Slavie u domu čp.262 a zde 11.listopadu 1855 vysvěcena. Ovšem i zde stála jen do roku 1881, kdy byla kvůli stavbě schodů k podjezdu dráhy přemístěna na pozemek bývalé obecní holešovické plynárny při křižovatce nynějších ulic U Výstaviště a Za Elektrárnou.
Dne 23.března 1948 bylo zjištěno, že socha Ukřižovaného, která předtím stála v jejich kapličce, se uvolnila a spadla. Akademický sochař Bohumil Přeučil záhy škodu opravil, ale již v noci z 2. na 3.září 1949 do božích muk, možná úmyslně, vrazilo nákladní auto a těžce je poškodilo. Proto bylo rozhodnuto je přemístit ke kostelu sv.Antonína, ale k tomu už z neznámých důvodů nedošlo. V roce 1966 byla při výstavbě sousední sortovní haly přece jen rozebrána a odtud převezena a uložena na opuštěný hřbitov u kostela sv.Klimenta v Holešovicích. Pak byla restaurována a v roce 1986 umístěna na dnešní a snad již definitivní místo.
Jedná se o asi 4,5 m vysoký pilířový objekt, umístěný na novém dvoustupňovém podstavci z božanovského pískovce. Jeho základ tvoří původní 35 cm vysoký čtvercový (75x75 cm) podstavec z jemnozrnného křídového pískovce, nesoucí 180 cm vysoký, na hranách mírně vyžlabený hranolový pilíř (55x55 cm) ze žehrovického pískovce. Na jeho čelní straně, nyní otočené k západu, byl vytesán český, dnes již bohužel nečitelný nápis, který prý zněl „Ó má duše, pozastav mi se a vzpomeň před Bohem na ty mrtvé, kteřížto 1680 leta v času morním zemřeli a v tomto místě mnozí v pánu odpočívají atd. Tato muka Páně slov. Pan Christian Meyer s manž. svou Alžbětou roz. Nezbedovou a p.Václ.Rein syn její též s manž.svou Annou, roz. Tichou postavili na poděkování atd.“ Podobný, stručnější (13 řádků) a vcelku čitelný německý nápis na zadní straně začíná slovy „ANNO 1680 DEN ZO SE/PTEMBRISZ VREHR GOTT/ES VND DER SELIGSTEN…“ Z tohoto vyplývá, že objekt jako „muka Páně“ nechali zhotovit a postavit Kristián Meyer s manželkou Alžbětou a s jejím synem Václavem Tejnem a jeho manželkou Annou na paměť morové epidemie v roce 1860. Na levé i pravé straně pilíře jsou pak vytesány kratší (6 a 5 řádků) a vcelku čitelné oslavné latinské nápisy. Při přemístění sloupu v roce 1881 byl na jeho čelní stranu umístěn nápis „V den sňatku rakouského korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Štefani 10.5.1881 obnoven“, který byl ale po roce 1918 odstraněn.
Pilíř kryje široká profilovaná římsa, nesoucí další a užší nízký hranol a na něm další a užší profilovanou římsu. Celek vrcholí kapličkou s plnou zadní stěnou a se dvěma sloupky vepředu, báňovitou stříškou s koulí a dvojramenným kovovým křížkem na samém vrcholu. Všechny kamenné části jsou původní z (žehrovického?) pískovce, pouze zadní stěna kapličky a oba sloupky nové z božanovského pískovce.
Před objektem je umístěna kovová deska z roku 1986, která ho označuje za morový sloup a shrnuje hlavní údaje o jeho vzniku, původním umístění, obnově a nynějším umístění. Označení jako morový sloup ovšem plně nekoresponduje s původními nápisy na jeho přední a zadní straně, které ho výslovně pojmenovávají jako „muka Páně“. Jelikož však objekt jednoznačně souvisí s morovou epidemií v roce 1860, můžeme ho považovat i za morový sloup, resp. Morový sloup v podobě pilířových božích muk. V každém případě se jedná o víc než 330 let starou vzácnou barokní památku, která přes svůj nesporný historický a umělecký význam v seznamu kulturních památek kupodivu zapsána není“.
odkazy
www.zastarouprahu.cz/base/vestniky/pdf/vestnik-2013-2.pdf