boží muka v Telči jsme zaznamenali za vydatné pomoci naší kamarádky Evy Homolkové
Telč
4 záznamy
CZE kraj Vysočina, Jihlavsko
vizit: 13 0925
vlastní foto: vizit-bozimuka7.webnode.cz/cze-kraj-vysocina/jihlavsko/telc/
Telč I
meta: v části Staré Město, u rozcestí ul. Dačická a Radkovská
kamenná boží muka
vlastní foto: 13 0925 CZE I 1-8
satelit: souřadnice 49.175226,15.455688 (místo určuje červený terčík)
mapa: Edice Klubu českých turistů TM KČT 77 (JIHLAVSKÉ VRCHY a PELHŘIMOVSKO jih) C6/49.50*33.34
historie: ranně barokní s prvky renesance z roku 1690
památka: monumnet.npu.cz/pamfond rejstřík 25121/7-5319
notes: (13 0925) patka vysoká 12 cm o straně 103 cm, sokl vysoký 86 cm o straně 39 cm, prstenec pod pilířem vysoký 12 cm o průměru 50 cm, sloup vysoký 215 cm o průměru 34 cm, horní prstenec vysoký 6 cm, vrcholová římsa vysoká 12 cm o straně 64 cm, kaplice se dvěma sloupky vysoká 60 cm s čelní stranou 45 cm a boční 40 cm, korunní římsa vysoká 12 cm o straně 64 cm, ukončení kaplice s koulí vysoké (asi) 50 cm
plus: podle magisterské diplomové práce „Drobná sakrální architektura Telče“ Bc.Lenky Brychtové, DiS. (Masarykova univerzita Brno, 12/2012): „Kamenná sloupková boží muka stojí na jednostupňové základně, na němž je posazen čtyřboký podstavec s psaníčkovou bosáží. Sokl je zakončen profilovanou římsou s prstenčitou patkou, z které vychází dřík s entanzí. Kaplice posazená na ořímsované desce je ze tří stran otevřená půlkruhovými arkádami s dvěma sloupky s výraznou profilací. V horní části kaplice se v každém rohu nachází rozeta. Zadní strana kaplice je hladká, ale ve spodní části nese letopočet 1690. V kaplici je vztyčená kamenná reliéfní destička oválně zakončená s postavou světce do půl pasu, s mitrou a svatozáří kolem těla. Dříve zde stála malá dřevěná soška P. Marie Sedmibolestné. Kaplice je zakončená římsou, na které je stříška s vrcholovou koulí nesoucí dvouramenný kříž.“
Telč II
meta: rozcestí ulic 9.května, Hradecká a Na Hrázi
kamenná boží muka
vlastní foto: 13 0925 CZE II 1-8
satelit: souřadnice 49.18155,15.45252 (místo určuje červený terčík)
mapa: Edice Klubu českých turistů TM KČT 77 (JIHLAVSKÉ VRCHY a PELHŘIMOVSKO jih) C6/50.51*33.34
historie: gotická, podle letopočtu na spodu lucerny z roku 1480
památka: monumnet.npu.cz/pamfond rejstřík 20146/7-5317
notes: (13 0925) podstava z lomového kamene vysoká 110 cm o průměru 140 cm, v ní vnořena patka vysoká 30 cm, sokl vysoký 85 cm o straně 45 cm, osmiboký pilíř vysoký 200 cm o straně 40 cm, v dolní části pilíře rozpoznatelné čtyři hlavy dole a tři v horní části, rozměry kaplice a ukončení nezjištěny.
plus: podle magisterské diplomové práce „Drobná sakrální architektura Telče“ Bc.Lenky Brychtové, DiS. (Masarykova univerzita Brno, 12/2012): „Kamenná boží muka stojí na kuželovité podezdívce dostavěné na konci 19. století. Na hranolovém soklu je osazený osmiboký pilířek se čtyřmi reliéfními církevními hodnostáři na patce. Čtyřboká kaplice je ze tří stran otevřená, posazená na vrcholu a zdobená gotickými architektonickými prvky. Nacházela se v ní hliněná soška Panny Marie z roku 1686 a jednoduchý kovaný křížek. Sklenutá křížová klenba je zdobená čtyřmi reliéfními církevními hodnostáři na hlavici pilířku. Masky v horní části sloupu a hlavy při patě pilíře, symbolizují patrně čtyři stavy církevní hierarchie, jsou jedinými figurálními motivy na této památce. Stupně církevní hierarchie jsou znázorněny jako mnich s mnišskou kápí, biskup s tiárou, papež s mitrou a klerik bez pokrývky hlavy může značit i různé stupně v církvi. Sloup je zakončen třemi obličeji symbolizující svítání,den a noc a mezi nimi je vytesán znak pánů z Hradce. Vrchol kaplice je zakončen oválnou stříškou s kovovým jednoduchým křížem. Pozdně gotický architektonický i figurální dekor je dílo místního zkušeného kameníka Jana.“ Jako zajímavost autorka Lenka Brychtová uvedla, že „pod kaplicí je klamný letopočet 1480, pochází však z roku 1485 a zbudovaná byla Jindřichem IV. z Hradce zřejmě k příležitosti svého jmenování nejvyšším komorníkem Království českého. Podle nesprávně čteného letopočtu se k těmto božím mukám váže pověst o vítězství Jana a Menharta z Hradce nad Husity u Horních Dubenek, když táhli od Telče směrem do Čech v roce 1423. Tradovalo se, že jsou postavena jako symbol poděkování a na památku vítězství v boji. Jedná se o ojedinělé zachování gotických božích muk a zároveň o nejstarší datovaná boží muka na Vysočině.“
web: na stránce Hrady.cz uvedl autor Ivan Grisa v lednu 2010, že na Starém Městě v Telči „kamenná sloupová boží muka z místní žuly stojí od roku 1480 (letopočet na výklenkové kaplici na vrcholu sloupu) u křižovatky na jižním konci hráze Ulického rybníka. Podobné drobné sakrální památky, pocházející z 15.–19. století, se vyskytují v širokém okolí města.“
Telč III
meta: na nádvoří při vstupu do zámku, u tarasu zahrady, sem prý druhotně umístěná
kamenná boží muka
vlastní foto: 13 0925 CZE III 1-8
satelit: souřadnice 49.185198,15.451581 (místo určuje červený terčík)
mapa: Edice Klubu českých turistů TM KČT 77 (JIHLAVSKÉ VRCHY a PELHŘIMOVSKO jih) C6/50.51*33.34
historie: renesanční z roku 1623
notes: (13 0925) základna vysoká 10 cm o straně 140 cm, patka vysoká 30 cm o straně 90 cm, sokl vysoký 89 cm o straně 44 cm, v dolní a horní římse 57 cm, podloží sloupu vysoké 7 cm o straně 49 cm, prstenec pod sloupem vysoký 17 cm o průměru 43 cm, sloup vysoký 162 cm o průměru v základně 30 cm a v horní části 25 cm, vrcholová římsa pod kaplicí vysoká 25 cm, kaplice vysoká 60 cm o straně 40 cm, ze tří stran kaplice obrázky s náboženskými motivy: Matka Boží, sv.Hubert a sv.Jiří.
plus: podle magisterské diplomové práce „Drobná sakrální architektura Telče“ Bc.Lenky Brychtové, DiS. (Masarykova univerzita Brno, 12/2012): „Pozdně renesanční boží muka jsou postavena na základně, na které je čtyřboký podstavec zdobený bohatě tesaným ornamentem, který je vždy shodný s protější stranou. Sloup zužující se k vrcholu je ve spodní části zdobený ornamentem a v horní je svisle žlábkovaný. Nad hlavicí sloupu je umístěná čtyřboká kaplice s mělkými nikami. V roce 1890 byly do nik vsazeny olejem malované obrázky na zlatém podkladu, na kterých je Panna Marie s děťátkem, sv. Jiří a sv. Hubert. Na zadní straně kaplice je špatně čitelný štítek, kde je znakový monogram zakladatele a rok vzniku 1623. Na vrcholu je umístěn zdobený kovaný křížek“. Jako
zajímavost autorka Lenka Brychtová uvedla, že „zámek v Telči je zapsán jako národní kulturní památka pod rejstříkovým číslem 15430/7-5249, proto jsou i boží muka chráněny jako národní kulturní památka. Do roku 1890 stála boží muka za městem u křižovatky směrem na Dačice, Kostelní Myslovou a Horní Myslovou a dnes se nachází vpravo u hlavního vchodu do zámku. Na místě, kde stála tato boží muka, nechal hrabě Leopold Podstatský na své náklady postavit velký kamenný kříž. Slovy Aloise Hrudičky: „…sloup slohu renesančního z r. 1623, jenž stál druhdy na „Žabinci“, nyní pak, když na místo jeho postaven kříž, zdobí první nádvoří zámecké. Jest ozdoben na podstavci i na dříku samém bohatými okrasami práce vypuklé, na vrcholu pak jest schránka nyní uzavřená a péčí Exc. P. hraběte Leop. Podstatského na třech stěnách svých ozdobená zdařilými obrazy na zlaté půdě: Rodička Boží, sv.Hubert a sv. Jiří.“
Telč IV
meta: u přejezdu dráhy, na rozcestí ul. Třebíčská a Myslibořská, výjezd na Brno
kamenná boží muka
vlastní foto: 13 0925 CZE IV 1-6
satelit: souřadnice 49.185487,15.465994 (místo určuje červený terčík)
mapa: Edice Klubu českých turistů TM KČT 77 (JIHLAVSKÉ VRCHY a PELHŘIMOVSKO jih) C6/50.51*34.35
historie: barokní z roku 1691
památka: monumnet.npu.cz/pamfond rejstřík 20677/7-5318
notes: (13 0925) patka vysoká 27 cm o straně 107 m, sokl vysoký 100 cm o straně 49 cm, patka sloupu vysoká 10 cm o průměru 40 cm, sloup vysoký 180 cm o průměru v základně 27 cm a v horní části 24 cm, hlavice sloupu vysoká 10 cm o průměru 30 cm, kaplice s dolní a horní římsou vysoká 80 cm o straně dolní a horní římsy 45 cm a kaplice 30 cm, zakončení kaplice s koulí vysoké 50 cm, ze tří stra kaplice obrázky s náboženskými motivy: sv.Václav, Pieta a sv. Cyril a Metoděj.
plus: V magisterské diplomové práci „Drobná sakrální architektura Telče“ autorka Bc.Lenka Brychtová, DiS. (Masarykova univerzita Brno, 12/2012) o těchto božích mukách uvádí, že „Na jednostupňové základně stojí čtyřboký podstavec, na jehož přední straně je reliéfní erb se zámečnickým náčiním a na bočních stranách je psaníčková bosáž. Sokl je ukončen jednoduchou římsou, na které je prstenčitá patka s oválním dříkem s entanzí. Sloup je zakončen hlavicí, kde je spojen s krycí deskou čtyřboké kaplice s mělkými nikami. V nikách jsou vsunuty dnes špatně rozeznatelné obrázky Piety (Panny Marie s Ježíšem), Cyrila a Metoděje, Jan Evangelista. Na zadní straně kaplice býval nápis: „L. P. 1691 TITO BOZI MUKY WIZDWIZENI GSAU KE CZTI A PAMATCZE PRZEHORSKEHO UMUCZENI SYNA BOZIHO NAKLADEM JANA BURIANKA SAUSEDA NA NOWIM MIESTIE TOHO CZASU PANSKIHO BEDNARZE W TELCZI.“ Dnes je text nečitelný. Kaplice je zakončena podstřešní profilovanou římsou, která je ukončena stříškou ve tvaru komolého jehlanu s vrcholovou koulí a kovaným zdobeným křížem.“ Jako zajímavost autorka Lenka Brychtová uvedla, že „podle znaku byla boží muka pořízena patrně cechem bednářským.“
odkazy
cs.wikipedia.org/wiki/Tel%C4%8D
is.muni.cz/th/146215/ff_m_a2/Diplomova_prace_-_text.txt