Rájec-Jestřebí

2 záznamy

CZE kraj Jihomoravský, Blanensko

vizit: 06 0506

vlastní foto: vizit-bozimuka4.webnode.cz/cze-kraj-jihomoravsky/blanensko/rajec-jestrebi/

Rájec-Jestřebí I

meta: uprostřed obce na křižovatce ulic Komenského, Hradisko a Havlíčkova

       zděná boží muka

vlastní foto: 06 0506 CZE I 1-3

satelit: souřadnice 49.412514,16.638067 (místo určuje červený terčík)

mapa: Edice Klubu českých turistů 85 (Okolí Brna*Svratecko) B3/76.77*18.19

historie: z roku 1662

notes: (06 0506) hranolová, kaplice s výklenky, bez dalších údajů

web: ze stránek města (viz odkazy):

„…11. Boží muka v ulici Komenského. Jedná se o čtyřhranný pilíř, zastřešený, asi 2 m vysoký, s výklenkem pro obrázky, u něhož byla dříve v blízkosti nádrž na vodu zvaná „Kadečka“. Vrcholový křížek s letopočtem 1662 připomíná, že tato Boží muka byla postavena v době, kdy rájecké panství patřilo rodu Roggendorfů, kteří byli nábožensky založeni. V této době z Rakous a Uher doléhaly k nám poplašné zprávy o hrůzném řádění tureckých hord, které začaly ohrožovat již i jižní část Jižní Moravy. V bořitovské matrice je latinský zápis tehdejšího faráře ze dne 13. 8. 1663 o tom, že několik pokřtěných dětí nebylo zapsáno pro krutý vpád Turků a že matrika s ostatními církevními knihami byly zazděny a schovány. Podobně se tak dělo i v Doubravici, kde tamější farář, jménem Vavřinec Lany, dal zavčas také zazdít kostelní knihy a uprchl s obyvateli do nepřístupných lesů u Němčic a Kuniček. Naštěstí byl vpád nepřátel zažehnán. Nepřátelé se prodrali pouze k Brnu a Olomouci, kde se jejich kozácké či tatarské hordy obrátily na zpáteční cestu. Počátkem devadesátých let minulého století byl značně poškozený vrcholový křížek s letopočtem 1662 nahrazen novým, k nepoznání od originálu, který zhotovil pan Josef Šebek, zámečník z Bořitova. Replika je připevněna na Boží muce a původní křížek je pověšen na faře…“