Bechyně
3 záznamy
CZE kraj Jihočeský, Táborsko
vizit: 06 0816, 11 0704
vlastní foto: vizit-bozimuka6.webnode.cz/cze-kraj-jihocesky/taborsko/bechyne/
Bechyně I
meta: v místní části Zářečí, u mostu na ostrohu nad Lužnicí, naproti zámku
kamenná boží muka
vlastní foto: 06 0816 CZE I 1-4
satelit: souřadnice 49.29162,14.469894 (místo určuje červený terčík)
mapa: Edice Klubu českých turistů TM KČT 71 (Písecko) B6/60.61*61.62
historie: z roku 1660
památka: monumnet.npu.cz/pamfond rejstřík 32422/3-4706
notes: (06 0816) sloupková, bez bližších údajů, v čelní nice kaplice kolorovaný obrázek světice
glosa: publikace „Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě“(Monumenta, České Budějovice, 2009, Zdeňka Paloušová) uvádí, že „…Nesmíme zapomenout krásné a na jižním Táborsku naprosto ojedinělé kamenické dílo, tzv. boží muka sv. Anny Na balvaně v Bechyni - Zářečí. Žulový toskánský sloupek je upevněn přímo do rostlé skály těsně u břehu řeky Lužnice. Nese hranolovou kaplici s pronikajícími stříškami, jednotlivé niky a nápisová pole jsou nahoře uzavřeny obloučky oslího hřbetu. Ve dvou vpadlých polích stěn kaplice je vytesán nápis: 1660 ADALBERTVS HOLLVSSITZSKY FIERICVRAVIT / EX VOTO IN HONORE SACRATISSIME VIRGO MARIE (Adalbert Holušický nechal postavit ke cti Nejsvětější Panny Marie)…“
Bechyně II
meta: v ulici Táborské, u silnice k Větrovu
kamenná boží muka
vlastní foto: 11 0704 CZE II 1-8
satelit: souřadnice 49.292977,14.466721 (místo určuje červený terčík)
mapa: Edice Klubu českých turistů TM KČT 71 (Písecko) B6/60.61*61.62
historie: kolem roku 1500
památka: monumnet.npu.cz/pamfond rejstřík 16937/3-4705
notes: (11 0704) pilířková, sv. Anny, základna vysoká30 cm, z čelní strany široká 90 cm a z boční 56 cm, podstavec vysoký 56 cm o straně 45 cm, pilířek vysoký 160 cm, na hlavici pilířku vytesána šternberská hvězda, kaplice vysoká 80 cm, z čelní strany široká 65 cm a z boční 58 cm, stříška včetně vrcholového kamenného křížku vysoká 80 cm
glosa: podle publikace „Kamenná boží muka v jižních Čechách a přilehlé Moravě“ (Monumenta, České Budějovice, 2009, Zdeňka Paloušová) boží muka na cestě k Větrovu „…pocházejí z období, kdy zámek již podruhé na několik desetiletí připadl do držby rodu Šternberků. Jejich pořízení by mohlo souviset s přestavbou zdejšího františkánského kláštera v době kolem roku 1500. Podoba božích muk nese výsostné atributy pozdně gotického stylu – okosený dřík, sklopené plošky, kryt kaplice průnikem stříšek, křížky, z jejich středu roste vrcholový kříž. Důsledně tvarovaná patka, nesená podstavcem, má čtyřbokou základnu, pomocí výžlabku je pilířek stesán do oktogonu a obdobným způsobem nahoře uzavřen. Na něj je připevněna kaplice, její mělké niky se záclonově prověšenými obloučky jsou orámovány oslími hřbety. Nesmírně působivá srostlice křížků, kterými jsou završeny jednotlivé oblouky, objímá a vynáší patku středového vrcholového křížku, jehož jednotlivé části vycházejí z tvaru komolých jehlanců. Na dříku ve štítku je vytesána šternberská hvězda…“
web: ze Soupisu památek v Království Českém z roku 1898 – politický okres milevský: „…boží muka kamenná, gotická, vlevo u cesty západně podél zámku vzhůru vedoucí: podstavec nízký hranol se sříznutými hranami, na něm krychlový nástavec a hranolový dřík s hranami z části sříznutými, na něm krychle štítkem se Šternberskou hvězdou ozdobená, a pak hranolový nástavec, jehož boky nahoře vybíhají v malé křížky, mezi nimi stojí kamenný kříž větší, jehož dolejší část jehlancovitě se rozšiřuje a stříšku kapličky tvoří. V bocích hořejšího nástavce obdélníkové prohlubeniny, v nichž novověké sv. obrázky malované“.
Bechyně III
meta: v připojené obci Senožaty, vpravo od silnice při výjezdu na Opařany
zděná boží muka
vlastní foto: 06 0816 CZE III 1-2
satelit: souřadnice 49.321494,14.479201 (místo určuje červený terčík)
mapa: Edice Klubu českých turistů TM KČT 71 (Písecko) B6/63.64*62.63
historie: polovina 19.století
notes: (06 0816) hranolová, v kaplici čtyři niky
glosa: podle publikace „Zděná boží muka v jižních Čechách“ (Monumenta, České Budějovice, 2009, Pavel Hájek) „…boží muka v Senožatech náležejí barokně klasicistním tvarováním do 18. století…jejich profilace je však výrazně jednodušší a prostší…Na nízký sokl navazuje hranolový dřík zakončený původně oblounovou římsou, hranolovou vrcholovou kaplici ukončovala zdvojená drobná římsička a fabion. Stěny kaplice členily obdélné niky s mírně odsazeným půlkruhovým zakončením, které byl opatřeny jednoduchou šambránou kopírující jejich tvar. Niky měly dochovánu starší výzdobu v podobě obrazů – ústřední byl velmi působivý obraz nezvykle kombinující motiv Ukřižování a Piety, v bočních nukách byly umístěny obrazy Bolestné Panny Marie a zřejmě Zmrtvýchvstání Krista.
Boží muka tvořila velmi harmonický celek, nepravidelnosti v omítce a v průběhu říms dávaly celé architektuře velmi působivou měkkost a punc autentičnosti. Bohužel při opravě byly tyto atributy ztraceny, boží muka byla nově omítnuta, měkké liky římsy a šambrán nahradila tvrdá linie, vznikla zde z výtvarného pohledu zcela nová stavba. Původ božích muk spadá nejspíš někam do poloviny 19. století. Ještě v roce 1837 byl na jejich místě zachycen pouhý kříž. Místní pověst vypráví, že vznik božích muk souvisí s majiteli statku č.p.5. Na počátku 19. století jím byl Martin Honsa. Podle pověsti měl hospodář němého syna. Hospodářství vynášelo, a tak bylo nutné statek rozšířit. Při stavbě stodoly vozili kámen z blízkého i dalekého okolí. Jednoho dne k večeru, když se blížili s poslední fůrou, zastavili s povozem před vsí, aby si potah odpočinul. A tu náhle chlapec promluvil. Boží muka na tomto místě nechal hospodář postavit na památku tohoto zázraku a jako díkůvzdání.“
odkazy
depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=3664
cs.wikipedia.org/wiki/Seno%C5%BEaty_(Bechyn%C4%9B)